Metafory, kterými žijeme

Základní dílo kognitivní lingvistiky způsobilo ve své době revoluci ve filosofii jazyka a přístupu k němu vůbec. Fundamentální premisy, na základě nichž byly jazyk a myšlení v jazyce teoreticky i prakticky zpracovávány a pojímány, byly tímto dílem narušeny a musely být přebudovány. Základní strukturou jazyka už nebylo slovo či propozice, ale metafora, která se dostala do popředí zájmu jazykovědců i filosofů. Metafora sama současně přestala být výsostnou doménou básnického světa a aktualizace jazykových forem a přesunula se v celé šíři do sféry běžné komunikace. Současně se ukázala podstatná role metafory také v nejazykových oborech: v teorii poznání, estetice, kulturní antropologii, sociologii, psychologii ad. Metafora je podle autorů prvotním konceptem organizace světa, myšlení i sebe sama. Autoři vycházejí z nejběžnějších příkladů každodenních situací, v jejichž vnitřní struktuře nacházejí podobnosti s vytyčenými centrálními metaforami a ukazují jejich uspořádání. Na mnoha analytických příkladech dokazují formativní sílu metafory: její vliv v politice, válce, finančnictví, byznysu, kultuře, médiích. Způsob, jimiž svůj výklad podávají, je velmi jednoduchý, čistý, terminologicky nezatížený a přístupný. Toto revidované vydání je rozšířeno o rozsáhlý autorský doslov, v němž Lakoff a Johnson shrnují výsledek působení své knihy od 80. let, kritiku a rozšířené badatelské pole jejich teorie metafor a srovnávají svá východiska a závěry s opozičními koncepcemi a protichůdnými teoriemi. Metafory, kterými žijeme vyšly poprvé r. 1980 a od té doby v dalších a dalších vydáních i v překladech do mnoha jazyků.